Severus Snape

HP - filmy, knihy... vlastní tvorba

Spojení magie

šok a trochu vyptávání

Všechno co se o téhle pacientce dozvěděla, působilo velmi zvláštně. Ať už to byla její zranění, okolnosti za jakých vznikla, nebo stav, ve kterém se teď nacházela. Veron jí o ní poskytl poměrně hodně informací. Nic z toho co jí o pacientce prozradil, však nemohlo předejít šoku, který na Poppy padl ve chvíli, kdy ji prvně spatřila. Ne že by ji tak šokoval Seřin stav, lékouzelníci dělali, co se ošetřování ran týče, co se dalo, navíc Poppy byla zvyklá i na horší stavy. To co ji zarazilo, byla Sera samotná. Bylo to jako nějaké hloupé dejavu. Ta dívka se podobala jinému jejímu pacientovi tak, že dokonce uvažovala, jestli ji někdo neočaroval. Dlouhé vlasy barvy havraního peří, bílá pleť, která navzdory jejímu stavu působila naprosto zdravě a přirozeně, tenké rty, mnohem rudější než ty, jež tak často vídala v Bradavicích. Hlavním ukazatelem jejich vzájemné podoby byl nos. Její nos sice nebyl nijak zvlášť hákovitý, přesto byl mnohem ostřeji řezaný, než je u dívek jejího věku běžné. Dotvářel její tvář v perfektním celku. Dával jí nádech bojovnosti, odhodlání, ale i klidu a vřelosti.

Jistě, pacient, kterého měla na mysli, z té vřelosti ve svém výrazu mnoho neměl, vlastně téměř nic a s tím klidem to taky nesedělo. Tedy ne úplně. Jeho obličej byl vždy klidný, mrazivě klidný.

Severus Snape, ledový král, tvrdý a zásadový muž. Avšak čím tvrdší se snažil být, tím křehčím se stával a Poppy to věděla. Stejně jako více méně každé šikanované dítě na škole, pamatovala si i Severuse už z jeho školních let. A to dík jeho častým návštěvám na ošetřovně. Znala jeho povahu a to jak ze všech si bránil vše, co mu bylo drahé.

Kdyby si nebyla absolutně jistá, že Severus Snape nemá žádné žijící příbuzné, na což přišla už kdysi při zjišťování rodinné anamnesy, řekla by, že tahle dívka do jeho rodiny určitě patří.

Po zběžné prohlídce se vydala za Natálií a Andrewem, aby jim sdělila alespoň to málo, co věděla. Potom se ty dva snažila přesvědčit, aby si šli domů odpočinout, což oba tvrdošíjně odmítali. Pomoc nakonec přišla z nečekané strany, to když se do věci vložil Veron a vykázal je z prostor nemocnice až do rána následujícího dne. Andrew se ani nerozloučil a nadávajíc odrázoval pryč, směr atrium a tamní krby. Tím Poppi vlastně nahrál do karet, protože si s Natálií musela nutně promluvit. O samotě.

„Za Andrewa se omlouvám, chová se sice jako pablb, ale je to hodnej kluk a má o Seru vážně hroznej strach.“

„Ale děvenko, já to přeci chápu, o to se neboj. Takovíhle frajírci mi před ošetřovnou dusají minimálně dva do měsíce. Kupodivu jsou pořád mladší a mladší. K takovýmhle výlevům jim stačí už to, že má jejich milá lehce zvýšenou teplotu, pokud tedy nepochází z mudlovského světa. Ti z teploty takovou katastrofu nedělají. Ale o tom jsem s tebou mluvit nechtěla. Potřebuju se dozvědět něco o Seřině rodině. Setkala ses někdy s jejími rodiči?“

„S rodiči? Ano, jasně že setkala. Dokonce jsem u nich jeden rok trávila část letních prázdnin. Jsou to strašně fajn lidi, takový hrozně aktivní, pořád nás někam tahali. Ono to vlastně bylo dobře, protože jinak by Sera strávila celé léto zalezlá ve své laboratoři nebo v knihovně. Je fakt blázen. Vzali nás tenkrát na koně, stanovat do lesa a dokonce jsme lezli po skalách.“

„Takže její rodiče jsou mudlové?

„Ale ne, dokážeš si mě snad představit lézt po skalách bez nadlehčovacího kouzla? Ještě že ho paní Jonsonová uměla tak skvěle. Mohla jsem taky uletět jako balon.“

„Aha. A jsou zdejší? Myslím, jestli jsou z Británie.“

„No myslím, že jsou, tedy alespoň původně ano. Ale už dlouhou dobu žijí v Americe. Sera tam původně žila taky a studovala tamní „school of magic“, Tam jsme se se seznámili, byla jsem tam na poznávacím kurzu. Však víš, z té akce „hůlku za hůlku. Ona pak jela na půl roku zase k nám na akademii, kde jí nabídli stýpko a tak udyndala svoje rodiče, aby tu mohla zůstat a dostudovat.“

„A je jim Sera hodně podobná? Maslím, jestli je spíš po otci nebo po matce…“

„No vlastně už si je moc nepamatuju, ale vím jistě, že jsem se tenkrát divila tomu, jak málo se podobají. Víš Sera je dost zvláštní typ…ty její černé vlasy a tmavé oči. Její máma byla myslím bruneta a táta modrookej blonďák, já mu říkala Can.“ Zasmála se.

„Aha to je hodně zajímavé. Dobře už vím všechno, co jsem chtěla vědět. Už tě nebudu zdržovat, běž si domů odpočinout. Mimochodem Veron se nabídl, že tě doprovodí. Už na tebe určitě čeká.“ Mrkla na ni Poppy.

„Veron? Mě? Doprovodit?“ zeptala se zmateně Natálie. Už musela být vážně unavená, když jí to zapalovalo tak pomalu.

„Přesně tak. Tak už jdi, ať ho nenecháme dlouho čekat.“

„Dobře, zatím ahoj, teti.“ Řekla možná až moc nadšeně a rychle se vydala směrem k Veronově pracovně.

„Ahoj děvenko. Natalie? Ještě jedna věc, má Sera nějaké sourozence?“

„Ne nemá, je jedináček.“ Zavolala Natalie, zamávala tetičce a byla ty tam.

Tohle je vážně hodně zajímavý případ. Myslím, že je čas poslat jednu sovu do Bradavic. Pomyslela si Poppy.

„Acio…“ pronesla tlumeně a to už před ní přistál pergamen, brk a kalamář.

 

Albusi,

případ, u kterého jsem přislíbila asistenci je trochu komplikovanější, než jsem čekala. Mohl bys mi udělat laskavost, a zkontaktovat se své známe na ministerstvu? Potřebovala bych zjistit co nejvíce informací o Seře Jonsonové a jejích rodičích. Nemohu ti teď vše vysvětlit, ale mohlo by to být důležité. Předem mnohokrát děkuji.

Poppy

P.S.: pošli prosím někoho zkontrolovat slečnu Grangerovou, aby mi nevyhodila ošetřovnu do povětří.

Poslední komentáře
11.10.2009 13:01:37: já tě absolutně chápu, ale konec týdne je až dneska o půlnoci smiley horší věc je, že si někdo zdá se ...
11.10.2009 10:22:01: ale já jsem opravdu těžkej závislák, už se začínají projevovat první abstinenční příznakysmiley...
09.10.2009 18:15:05: to se asi nestane, jsem tak trochu závislák smiley${1}smiley${1}
06.10.2009 18:56:53: tak se hlavně neuklikej, ať tě to neomrzí smiley${1}
 
Většina postav použitá v mých povídkách patří autorce J.K.Rowlingové. Netvořím si na ně žádné právo, nejedná-li se ovšem o mé vlastní postavy. Tento blog nebyl založen s účelem jakkoliv se obohatit...nanejvíš tak vědomostně, což u mě zrovna nehrozí. Případné porušení autorských práv či vaše nároky na nějakou z mých povídek, mi prosím sdělte. Po doložení pravdivosti vašeho tvrzení, svou případnou chybu napravím. Jsem taky jenom člověk, a jako taková se samozřejmě můžu dopustit chyby.